Modřínový sníh a guláš na Mechovém vrchu

Předpověď na dnešní den slibovala 12 °C, ale jak to tak bývá, počasí si šlo vlastní cestou. Ráno mě probudily kapky deště bubnující na parapet a teploměr ukazoval sotva 7°C. Přesto jsem byl rozhodnutý vyrazit do lesa – a dobře jsem udělal. Sotva jsem vstoupil mezi stromy, objevilo se sluníčko, které se tu neukázalo už dobrých deset dní.
Nejprve jsem zamířil na místo, kde jsem před čtrnácti dny našel jidášovo uši. A skutečně – pár jich tam znovu rostlo, jako by čekaly na další návštěvu. Potom jsem se vydal na oběd na Mechový vrch. V nabídce BDP L8 se skrýval hovězí guláš s bramborem. Přiznám se, že jsem si ho představoval úplně jinak – nakonec to byl spíš chalupářský guláš. K tomu cibulový salát se slaninou, který jsem viděl úplně poprvé. Guláš byl ale dobrý, lehce pikantní a zapil jsem ho plzeňskou minerálkou. :)

Na Mechovém vrchu rostou modříny a když fouká vítr, jejich jehličí se snáší k zemi tak, že to chvílemi vypadá, jako by sněžilo. A právě v tom je kouzlo adventní potulky – člověk jde ven s očekáváním obyčejného dne, ale nakonec se mu dostane malého zázraku. Slunce po deseti dnech, houby na svém místě, guláš, který překvapí, a modřínový sníh, co připomene, že Vánoce jsou už za dveřmi.