Aprílová potulka v červenci

Ráno mě budí déšť bušící do parapetu - takový ten zvuk, kdy člověk ví, že potulka se o kousek posune, ale zároveň doufá, že se počasí umoudří. A opravdu: kolem deváté se vyčasuje a předpověď slibuje, že už dnes pršet nebude. (Spoiler: lhala.)

Dnešní plán je jasný - odlovit keš Losiná. Kolem jsem šel už několikrát, ale buď jsem o ní nevěděl, nebo jsem pospíchal, nebo šla trasa úplně jinudy.
Dnes je ten den. Cíl jasný, nálada dobrá.

Nejdřív ale kontrolní kolečko po houbařské stezce. Ne že bych po minulém debaklu čekal hřibové orgie, ale chtěl jsem vidět, jestli déšť aspoň trochu zalil les. Jdu klasicky po žluté, sem tam nábližkou, kolem svatební stěny, a stavím se v Otýsově lomu. Skalní stezka má nové ukazatele, takže zabloudit už bude jen pro ty, co se snaží.

Počasí mezitím přepíná do režimu „prádelna“. Leje ze mě víc než při výstupu v čtyřicítkách. Nahoře mě čeká zavřené parkoviště, podium a rozestavěné stánky - dnes se tu koná keltský den. Není čas ztrácet čas, razím dál po červené dolů a Radoušově stezce.

Keš nacházím celkem v pohodě, jen v ní chybí tužka. Naštěstí mám vlastní - geokačer bez tužky je jako houbař bez košíku. Vracíme se na Radyni, ale v restauraci polední menu nemají a stánek k akci teprve vybalují. Minerálku mi sice v restauraci dali, ale nějak se spletli: malá ve velkém kelímku za cenu velké.
To mě přešla chuť a rozhodl jsem se pro oběd z vlastních zásob.

Mířím za svatební stěnu do přístřešku. Studánka je vyschlá, jezírko má barvu „lesní matcha“ a vody jen symbolicky. K obědu mám tedy BPD kuřecí curry - při těchto teplotách bezplamenný ohřívač funguje skvěle, reakce parádní, ohřáté super. Omáčka hustá, pikantní tak akorát, v ní kuřecí maso, rýže, brambory a oříšky.
Mističku jsem vylízal jak kocour smetanu.

Sbalím věci, udělám dvacet metrů… a přijde ceďák. Jako by si počasí říkalo: „Počkej, ještě jsem ti dnes nedal dost.“ Vytahuju větrovku a vracím se na rozcestí - v dešti se mi nechce prodírat křovím. Po chvíli přestává a je zase krásně slunečno. A pak znovu déšť. A pak sluníčko. Aprílové počasí v červenci.

A tak končí dnešní potulka: keš odlovena, curry snědeno, počasí mělo vlastní scénář a les zase jednou ukázal, že nuda v něm fakt nehrozí...