Narozeniny, rokle a nášivky

Prodloužený víkend… to zní jako spousta času, ale realita byla jiná. Ve čtvrtek čarodějnice a moje narozeniny, v pátek přezouvání auta a konečně úklid sklepa - takže už bude místo na BDP, hurá. Sobota rodinná oslava. Až dnešek byl ten den, kdy jsem konečně mohl vyrazit do porostu a trochu si vyčistit hlavu.

Předpověď slibovala letní teploty, tak jsem si přivstal a už před osmou uháněl s batohem směrem k lesu. První zastávkou měl být památník Miloslava Fuxe a Jaroslava Bendy, dvou mladých kluků, kteří padli 5. 5. 1945 při průzkumu situace během plzeňského povstání. Oba byli skauti, dobrovolně se přihlásili k úkolu zjistit, kde se pohybují oddíly SS. Podle dobových záznamů je zasáhl granát nebo palba německých vojáků - Fux zemřel na místě, Benda krátce poté.
Dnes u silnice stojí jejich pomník. Jen já ho samozřejmě minul a zašel si dobrých 300 metrů, protože jsem čekal jinou velikost i umístění. Klasika.

Pak jsem se přesunul na skalku, kde jsem si nafotil nový merch - plecháček v olivové barvě s černobílým logem a lesíkem na druhé straně. A hlavně úplně nové nášivky: šedé, hnědé a černé. Všechny vypadají skvěle a vybrat favorita je skoro nemožné. K tomu kousek dortíku a šťopička šláftrunku, protože člověk musí udržovat morálku.

Další zastávka byla Zaječí rokle, kde bylo podle odpadků na čarodějnice veselo. Postupně to z ní odnesu - je sice hezké, že někdo nechá odpadky v tašce pověšené na stromě, ale ty tašky nemají nožičky a do města netrefí. Na vaříku jsem si ohřál vodu a dal si MANU Hot Meals - Thai Green Curry. Tahle varianta má kokosové mléko, zeleninu, rýži a směs thajského koření; chuťově příjemně vyvážené, lehce pálivé, kokos je znát. Za mě 8/10 chorošů - neurazí, zasytí, a člověk má pocit, že jí něco „normálního“.

Rokle už pěkně zarůstá a příště bych tam chtěl postavit přístřešek, když už jsem dostal k narozeninám tu plachtu.
Vyhlídl jsem si rovný plácek se dvěma stromy, tak uvidíme, jak to dopadne.

Cestou domů jsme to ještě stočili na Ostrou Hůrku. A tady mě vždycky dostane jedna věc: na prostoru dva krát dva metry je klidně pět ohnišť. Proč? Proč nejde použít jedno z těch, co tam už jsou? Místo to je krásné v každém ročním období - byl jsem tu naposledy v prosinci a dnes to bylo zase parádní.
Když jsme se vraceli po jedné, teploměr ukazoval už 27 °C. Léto v květnu.

Dnešek měl trochu historie, trochu práce, trochu přírody, trochu dobrého jídla a pár malých radostí.
A já si odnesl klid v hlavě, pár fotek, pár nápadů a chuť zase něco podniknout.