Když je v lese víc lidí než hub

Čtvrteční úspěch mě houbově navnadil, takže jsem se rozhodl zkusit štěstí i v sobotu. Budík si nařizuji už na osmou, nahazuju Maxpedition Sitku a vyrážím. V lese je klid, ani živáčka, jen ranní ticho a lehká mlha mezi stromy. Dole v listnáčích není po houbách ani památky, ale jakmile přecházím na svou houbovou stezku, hned na začátku čeká hříbek jak z atlasu - pevný, zdravý, přesně ten typ, který člověku zvedne náladu.

Procházím různé biotopy: listnáče, jehličnany, staré mechy. A právě v mechu je dnes nejvíc hub. Není to taková nadílka jako ve čtvrtek, ale pár pěkných kousků se najde. Když se blíží čas svačiny, vytahuji Red Bull Sudachi Lime - limitku inspirovanou japonským citrusovým plodem sudachi. Má svěží, lehce kyselou chuť, něco mezi limetkou a yuzu, ideální do lesa, když člověk potřebuje rychlou energii. K tomu novinka čokoládové Horalky, kde je čokoládová nejen náplň, ale i oplatka. Jednoduchá inovace, ale chutná to dobře a energie se hodí.

Po jedenácté se les začíná plnit houbaři s igelitkami. Chvíli mám pocit, že je tu víc lidí než hub. Dávám si cíl najít „poslední houbu“ a teprve pak se přesunout dál. No… to jsem si dal. Trvalo to přes třicet minut, ale když si člověk něco řekne, přes to nejde jít. Nakonec se podařilo - poslední hříbek splněn, mise uzavřena.

Pak se vydávám do Starého Plzence, do River Baru, který má mít otevřeno do konce září, a tak toho chci ještě využít. Na čepu mají Svatováclavský speciál, příjemně plné pivo, ideální na sobotní odpočinek. K tomu si objednávám jejich „top hranolky“ což jsou hranolky smažené na sádle, s anglickou slaninou, smaženou cibulí a sýrovou omáčkou. Kombinace, která se tváří nenápadně, ale chutná to parádně. V plechovce si pak sebou beru ještě Krále Šumavy a sladovou limonádu mango.

Den parádní. Vyplatilo se přivstat, houby se našly, les měl atmosféru a oběd byl skvělý.