Houby se schovaly, les zůstal

Původně jsem měl do lesa vyrazit až o víkendu, ale člověk míní a houby mění. Po nedělním úspěchu jsem si řekl, že zkusím štěstí znovu, a tak jsem neplánovaně vyrazil už ve středu. V hlavě představa plné tašky hřibů, v nohách chuť na procházku a v batohu něco dobrého na ochutnání.

Do lesa přicházím krátce před devátou. Ráno je chladnější než minulý týden, vzduch je svěží a mezi stromy panuje naprostý klid. Ani noha. Přesně takové ráno mám rád. Jenže les si tentokrát připravil malé překvapení. Nebyli tu totiž ani lidé... ani houby.

První část stezky byla téměř prázdná. Místa, kde ještě o víkendu vykukovaly hříbky na každém rohu, najednou působila opuštěně. Ochlazení a několik chladnějších nocí se na růstu nejspíš podepsaly. Teprve v horní části lesa se na mě konečně usmálo štěstí a začaly se objevovat první hříbky. Nebylo jich mnoho, ale po předchozí bezhoubové pasáži udělaly radost dvojnásobnou.

Dnes jsem si také naplánoval malý gastronomický test. Na řadu přišla snídaně z BDP číslo 8. Obsahovala jemnou paštiku, sladkou kaši a zeleninové krekry. Přiznám se, že jsem od toho neměl velká očekávání, ale nakonec mě překvapily všechny tři položky.

Paštika měla příjemně pevnou konzistenci a výraznou játrovou chuť, která mi připomněla některé kvalitnější paštiky ve skleničkách. Sladká kaše chutnala po hruškách a jablkách. A krekry? Ty příjemně křupaly a vytvořily dobrý zeleninový kontrast ke zbytku snídaně. Za mě jedna z povedenějších kombinací, které jsem zatím z BDP ochutnal.

Po snídani jsem pokračoval dál po svém okruhu. Houby sice nerostly v takovém množství jako v neděli, ale jeden pytlík to nakonec byl. Na první pohled nic oslnivého, ale jak to bývá, po poctivém očištění, odkrojení horších částí a vytřídění úlovku se doma ukázalo, že materiálu na sušení je vlastně dost.

Sušička se nakonec zaplnila úplně. Další zásoba na zimní polévky, omáčky i bramboračku je připravena.

Možná to nebyla výprava, na kterou se bude ještě za rok vzpomínat jako na houbové žně, ale vůbec mi to nevadí. Les byl klidný, ráno příjemné, snídaně překvapivě dobrá a domů jsem se vracel s pocitem, že dopoledne bylo využité přesně tak, jak mám rád.

Nakonec tedy velmi povedená středa.